Ono bude těch úrovní ještě víc - od "vlastně teď nechci nic" až po "sháním pračku AEG 1234-AB". Na začátku je ta přidaná hodnota vytváření potřeb, na konci jen závod o to, kdo se uživateli dostane do hledací cesty.

Vyhledávací pole je silný magnet na ty, kdo vědí, co chtějí, až do té míry (viděl jsem v testech), že ho použijí i ti, kdo to vlastně ani moc nevědí - a pak je úkol hledání to poznat (obecný dotaz ala "lyže" ...) a vrátit zpátky k "browsicí" experience.

U toho programování - myslím, že současný přechod k machine learningu je přesně ten přechod od kategorií k prototypům. Typická reprezentace nějakého konceptu v machine learningu je nějaké fuzzy místo v n-rozměrném prostoru, u kterého se pak dají klást otázky "jak daleko je tohle zboží/video/příspěvek od záměru uživatele", "seřaď mi zboží podle blízkosti ke středu", narozdíl od "ano/ne" kterého se dočkáme od systému kategorií.